Odmítla chodit se šéfem na pivo: Místo povýšení dostala dvojnásobnou nálož práce a chladné ignorování

Vstup do nového zaměstnání bývá spojen s očekáváním profesionálního růstu a hodnocení na základě reálných výsledků. Pětadvacetiletá zaměstnankyně britské korporátní firmy však zjitřila debatu o hranicích mezi prací a soukromím, když otevřeně popsala svou zkušenost s toxickým tlakem na firemní socializaci.

Mladá žena nastoupila na juniorní pozici s jasným cílem: pracovat poctivě, doručovat kvalitní výsledky a po skončení pracovní doby se věnovat vlastnímu životu. Být slušná a kolegiální pro ni bylo samozřejmostí, avšak tradiční britská kultura spojená s masovými obědy a poctivým pitím piva v místních pubech jí byla cizí. Aby si uchovala alespoň kapku osobní energie, začala si brát obědovou pauzu o hodinu dříve než zbytek kanceláře.

Read nextSlíbili náhradu, ale zrušili inzerát: Jak mi vedení v tichosti připsalo druhou práci a pak mě zkritizovalo

Odezva na sebe nenechala dlouho čekat. Její nadřízený, známý jako „nejzábavnější chlap v kanceláři“, nesnesl, že se někdo nenechá strhnout jeho charismatem. Zatímco druhý juniorní kolega budoval kariéru pomocí neustálé podlézavosti a účasti na všech večerních akcích, mladá žena se dočkala tiché pomsty. Manažer s ní přestal komunikovat o čemkoliv jiném než o úkolech, odmítal jí poskytovat potřebné zaučení a začal na ni nakládat nepoměrně více práce než na jejího kolegu.

Případ vyvolal bouřlivou diskusi o tom, do jaké míry je neúčast na neformálních akcích překážkou v kariéře. „Práce je směna času za peníze. Pokud manažer podmiňuje profesionální přístup tím, zda s ním pijete pivo, měl by okamžitě přijít o funkci,“ komentoval situaci jeden z účastníků diskuse. Podle mnoha hlasů jde o klasický případ favorizování na základě osobních simpatií, který poškozuje celou firmu.

Your brand, right here.Reach story-obsessed listeners in 45+ languages → advertise on Avonetics

Na druhé straně se však objevily i názory, že mladá zaměstnankyně podcenila význam takzvaných soft skills. „Lidé přirozeně raději pomáhají těm, které znají a se kterými je jim dobře. Pokud se záměrně straníte kolektivu a chodíte na oběd sami, vysíláte signál, že o tým nestojíte,“ namítal další diskutující. Podle tohoto tábora je budování neformálních vztahů klíčové zejména pro juniory, kteří potřebují získat důvěru seniornějších kolegů.

Mladá žena nakonec situaci vyřešila radikálně – podala výpověď. Nyní míří do nového kolektivu, který tvoří převážně muži ve věku od 40 do 60 let. Doufá, že starší kolegové ocení především její vysoké pracovní nasazení a ušetří ji povinných teambuildingů.

Zda je možné v moderním korporátu přežít jako čirý profesionál bez zájmu o neformální večírky, rozebírají podrobněji moderátoři v nejnovější epizodě podcastu.